Evgenyia – Ženja, aká bola tvoja cesta k maľovaniu?
Moje cesta k malování začala ještě v dětství. Pamatuji, jak jsem prosila starší sestru něco mně nakreslit, protože ona byla starší a kreslila lépe, ale často jsem nebyla spokojena s výsledkem. Takže mi bylo řečeno abych si malovala sama. A tak začala moje cesta 😊.
Později jsem 4 roky chodila na speciální uměleckou školu a následně vystudovala vysokou uměleckou školu, fakulta ART a Design, 6 let. Něco povím k tehdejší výuce. Na tu dobu, co jsem studovala ještě nebyli tak vyvinuté počítače a neměli jsme na to dostatek učitelů, takže i když jsem studovala grafický design, mám klasické základy akademického malířství a kresby, dokonce i vystudovanou historii umění. Měli jsme opravdu široké spektrum technik malování, anatomii a malování celého lidského těla, zátiší a přírody. Takže po ukončení jsem vlastně byla něco jako „akademický designer“.
Ale nemůžu si stěžovat, protože mám tímto velkou výhodu a náskok před dalšími. Mohu malovat a pracovat s grafickým softwarem (s kterým jsem se nejvíce naučila pracovat až v praxi, po vystudovaní univerzity), v kombinaci s klasickým malířským vzděláním a ruční dovednosti se mi vyplatilo, jako malířka si umím zajistit i marketing, zpracovat si web a katalogy.
Prečo vlastne maľuješ, čo ti to dáva?
Asi se to nedá krátce zformulovat – proč malují? Říká se, že k malování lidé mohou přicházet z různých oboru a profesí, ale opravdový umělec skoro nikdy nepřestane malovat a neodejde od povolání. Maluji, protože žiju, žiju, protože malují. Dává mi to klid, naplněnost a spokojenost sama se sebou. Když tvořím, ocitám se v jinem světe, světě fantazií a bezstarostnosti.
Je to takový „živý“ proces, vždy mne uchvátí a pohltí. Uvědomují si to ještě víc, když čas od času mám pracovat na počítači s grafikou, nemá to už pro mne takovou „živost“, nebaví mne tolik jako malování i když je to víc „špinavá“ záležitost.
Jeden známy maliar mi raz povedal, že maliarom sa umelec stáva vtedy, keď skutočne predá svoj prvý obraz. Kedy si predala svoj prvý obraz a dá sa maľovaním dnes uživiť?
Ano, má pravdu. Když se lidem líbí Tvé umění, mají poptávku a kupují, to je myslím si, způsob ocenění tvorby umělce a míra úspěšnosti. Ale ještě pár faktorů hraje důležitou roli – uznání ve světě galerií a uznávanými kurátory. Umělec, i když někteří tvrdí opak, je veřejnou osobnosti a chce, aby jeho díla viděla a ocenila veřejnost, přinesla nové emoce a směry, nestačí být zavřený v atelieru a tvořit sám pro sebe. Svůj první obraz jsem prodala asi tak po 3 měsících po oficiálním otevření mého atelieru a startu malování na plný úvazek.
Uživit…co odpovědět, pravdu nebo výmysl? 😊 Je to trochu komplikované, myslím si, že pouze jedinci z celého počtu umělců mají nejen talent, píli, a uplatní se tak, že se uživí. K tomu patří i štěstí se setkat s investory nebo sběrateli, kteří věří v úspěch umělce a budoucí zhodnocení investice. Anebo se prostě obrazy prodají jako ozdobení prostoru jako standardní produkt. Je to dlouhá cesta na vybudovaní jména, investice do vystavování a marketingu. První roky, ne měsíce, je to většinou prodělečná činnost. A je těžké předvídat, kdy začne malování vydělávat. Musí být jak u každého podnikání marketingový plán, důvěra v sebe, otevřenost možnostem a nespoléhat se, že se nějak samo prodá.
Obraz v 2021 jsem prodala přes pražskou galerii za 700 EUR a minulý týden jsem prodala obraz do Francie za 2900 EUR. Snad jsem tedy na dobré cestě, abych se posláním i uživila a pro kupujícího je to dobrá investice.
Ako funguje biznis model maliara? Myslím ako máš definovaných zákazníkov, hodnotovú ponuku pre nich, komunikáciu, distribúciu a všetko ostatné – náklady na plátna, farby, ateliér, výstavy, marketing, predaj a pod.
Určitě to už není tak jako za doby Renesance 😊. Jako každé podnikání potřebuji investice (i když je to riziko mnohem větší než u jiných druhů podnikání, výsledek je nevypočitatelný, prodávají se emoce), organizovanost, komunikační schopností a marketingové dovedností, vize.
Dnes nestačí jen hezký obraz a víra že se to samo prodá, lidi se o Tobě sami dozví, přijdou do ateliéru a koupí. Kolem podnikání umělců je hodně organizačních a marketingových činností, komunikace se sběrateli, klienty a galeriemi, často v angličtině, protože vystavuji a prodávám obrazy do zahraničí. Jsem sobě kurátorkou a prezentují sama sebe, nevím, jak to mají ostatní umělci. Jako i ostatní podnikatelé musím zobrazit v ceně obrazu náklady – pronájem ateliéru, který za poslední dobu vzrostl 4krát, ceny materiálu a energii, vedení účetnictví, platby za provoz webových stránek a reklamu. Cenu obrazu mám podloženou nejen odhadem trhu, ale náklady. Hodnota obrazu opřená o náklady pak roste s úrovní vzdělání, dovednosti, uznáním trhu umění jako jsou kurátoři na uměleckých webech a v galeriích. Ti určují současnou hodnotu obrazu, ale dělají z něho i potenciální investici. Hodně vystavuji v zahraničí, sice na pozvání galerií a kurátorů, ale v západní Evropě a USA je obvyklá finanční spoluúčast umělce a značné investice. Tím roste i cena obrazu, promítají se všechny aspekty.
Mezinárodní uznání je ale právě pro uživení se velmi zásadní. Jsem šťastná, že se mi podařilo prorazit ve velmi krátké době na mezinárodně uznávaných akcích a uměleckých webech. Mám kontakty na sběratele, kteří ode mne koupili obrazy, komunikuji s nimi a posílám informace o nových výstavách a projektech, kterých se účastním a o nových pracích, které jsem vytvořila, věřím, že pokud se jim moje díla líbila, tak jsou mým nejlepším marketingem a doporučují mne svému okolí, to mne těší.
Marketing si zajišťuji sama, spravuji webové stránky, dělám foto obrazů a vizualizaci v interiéru, popisy a mnoho dalších věcí. Aktivita na sociálních sítích je dnes samozřejmost, bez tohoto se už neobejde téměř žádný umělec, lidé se prostě o Tobě nedozví, pokud jsi mimo sociální sítě. Součásti marketingu jsou i akce mimo galerie, například připravuji vernisáž v rámci Velikonočního branče v hotelu Marriott, organizuji jako malířka a současně kurátorka ženskou květinovou výstavu v zámecké galerii HAGA v Dolních Kounicích, kam v srdečně zvu všechny, kdo čtou tento článek a zajímají se o umění a prostory s nezapomenutelným a hmatatelným genius loci. V rámci prohlídky starobylého místa a hradu z 4. století, mají návštěvníci možnost si prohlédnout galerii a koupit obraz, který se jim líbí.
Rád som čítaval životopisy slávnych maliarov a niekedy som mal dojem, že nádherné diela vznikajú z utrpenia, neovládateľnej vášne a niekedy aj absintu. Ty na mňa pôsobíš dosť pokojne, myslím si, že netrpíš a ani nepiješ. Kde berieš inšpiráciu, motiváciu a energiu na tvorbu?
Zajímavé pozorování 😊. Jsi všímavý! Ano, máš pravdu nepiji a netrpím. Osobně si myslím, že půlka informací z těchto životopisů je vymyšlena. Říká se, že známé osobností jsou známí proto, že měli dobré životopisce. Nebo podobně u umělců, kteří vymysleli neexistující příběhy kolem svých děl, aby jakýmkoliv způsobem zůstali v dějinách umění, jak to bylo s „Černým čtvercem“ Kazimíra Maleviče (pro čtenáře by to mohlo by být zajímavé, pročtěte si o tom více).
Celkově mám pozitivní přístup k životu a proto nerozumím, proč bych měla trpět anebo pít. Ráda si dám sklenku dobrého vína, to jo, ale v práci si to nedovolím, i když mnozí mají stereotyp a ptají se kolik lahví si dám abych něco nakreslila. Netrápím se i s hledáním inspirace, inspiruje mne sám život a věci kolem, můžu jen spatřit někde kombinaci barev nebo uslyšet písničku a už to mám. Říkám sama sobě umělec „praktik“, protože moje díla vznikají bez návrhu a vyvíjí se přímo na plátně. Asi mám štěstí, že mám vždy inspiraci a čerpám jí zevnitř. Možná proto mám hodně energie na tvorbu, protože mnou proudí pozitivní vlny. Motivaci mám velkou, dělám to, co mám nejvíc ráda, dostávám ocenění zahraničních kurátorů a přijímám dobré odezvy mých příznivců, to všechno mne motivuje ještě víc. A když mám „slabé“ chvilky (jako někdy každý), motivuje a podporuje mne můj manžel, který věří ve mne a můj talent ještě víc než já.
Darovala si nám svoje dielo do Dobrého Pastiera a všímam si, že sa snažíš z predaných obrazov aj pomáhať druhým ľuďom. Prečo to robíš?
Udělala jsem to s velkou radostí! Věřím tomu, že při darování dostávám ještě víc zpátky. A teď nemyslím to materiální, ale duchovní. Je to o výměně pozitivní energie. A život je jako bumerang, jednou ty uděláš dobrý skutek a ono se pak tobě vrátí desetinásobně. Například teď, děláš dobrý skutek Ty pro mne, tím, že děláme s Tebou tento rozhovor a víc lidi se dozví o mně a mé tvorbě. Ale vrací se mi ta výměna energií pořád, například mám štěstí na dobré lidi, neříkám, že ti nepříjemní mne obcházejí stranou. Mám ještě jednoho dobrodince, který mi pomohl na začátku a stále pomáhá – je to podnikatel a skvělý člověk, Jiří Biegun, s kterým jsme vlastně dělali společně charitativní akci formou dražby živě namalovaného obrazu společně s ukrajinskou umělkyní na pomoc trpícím. A mám dokonce i prodejní galerii u něho v kavárně. Jsem vděčná všem lidem, kteří mi pomáhají na mojí tvůrčí cestě.
Na našom letnom podnikateľskom kempe organizuješ kreatívne workshopy s deťmi. Sú deti kreatívnejšie ako dospelí? V čom vidíš rozdiely medzi dospelými a deťmi?
Ano, ráda komunikuji s lidmi i formou workshopu. Dělala jsem to i pro dospělé. Ale ano, děti jsou určitě kreativnější a otevřenější než dospělí. Rozdíl je v tom, že se nebojí udělat chybu nebo něco špatně, prostě berou barvy a tvoří. Vlastně podnikatelé by si měli z nich brát příklad 😊. Pro dospělé jsou myslím podobné workshopy určitou formou uvolnění a prostředkem učení se nebát udělat chybu, jakási „jóga“ pro mozek, kdy se člověk na chvíli může soustředit pouze na proces tvorby a nemyslet na ostatní, forma „Art terapie“, která pomáhá přijít na nové myšlenky a učí být otevřeným.
Tvoj manžel je podnikateľ, veľmi systematický a štrukturovaný človek. Aký je Tvoj názor na prepájanie sveta biznisu a techniky so svetom umenia a sveta mužov so svetom žien v podnikaní?
Žije se nám skvěle! Myslím si, že ten rozdíl nás spojuje nejvíce. On je moje velká podpora, žádná konkurence mezi námi není, možná proto, že naše obory jsou tak daleko jeden od druhého, i když oba podnikáme. Fascinuje mne jeho schopnost se radovat mými úspěchy ještě víc než já a podpořit mne i v těžké chvilce, kdy občas říkám, že se nechám zaměstnat a budu jako všichni dostávat pravidelný plat a nestresovat se, ale on mně vždy říká, že mám talent a jsem stvořená pro umění, a že málokdo za takovou krátkou dobu po startu dosáhl tolik úspěchů a uznání. Co mám na to odpovědět, souhlasím s tím a pokračuji! Mám prostě štěstí i na manžela!
Skúšala si už pri maľovaní spolupracovať s umelou inteligenciou alebo inou technológiou napr. rozšírenou alebo virtuálnou realitou?
Dobrá otázka! Myšlenka taková byla a myslím si, že jednou ji určitě využiji. Chtěla bych spojit virtuální realitu při prezentaci mých obrazů na výstavě, ale je to velká finanční investice, na kterou potřebuji sponzory. Přijde čas.
Žijeme v rýchlom svete, kde technika preberá mnohé činnosti ľudí. Už nielen rutinné, ale aj kreatívne. Aké je dnes úloha umenia v našich životoch?
Je to pravda, a ty jako president INOVATO asi to znáš nejlépe, protože pracuješ s podnikateli v oboru inovací nejvíce. Jinak, co se týče digitalizace, překvapivě dostávám moc poptávek koupit moje díla jako NFT. Pracuji na tom s jednou společností, která řeší legalizaci a právní stránku, protože ve světě NFT jsou i pokusy o zneužití. Příchod a zájem o NFT jako novou formu umění hodně mění svět a vůbec vnímání umění. Pro mne, jako umělce, který tvoří barvami na plátně, je nepochopitelné, proč lidé místo obrazu na zdi chtějí mít jenom digitální fotku s tokenem, ale na druhou stranu je to více o investování a pohodlí – sběratel nemusí mít obrazy fyzicky u sebe, neberou místo a je beze strachu z krádeží. NFT nabízí možnost úspory místa, bezpečnost, anonymní přístup a rychlost dalšího obchodování s uměním. Ochota investorů podporuje umění a umělce. Za mě, dva typy umění mohou existovat vedle sebe, prostě každý si najde to svoje. I ta práce tvůrce zůstane.
Úlohou umění je, aby se člověk zastavil a navnímal pocity a energii umělce, kterou dal do svého díla. Žádná technologie nepředá dílu tenhle pocit, za mne to bude pouze hezký obrázek. Svět se furt vyvíjí a zrychluje, ale přesto umění, divadlo, hudba, zůstaly od dob římské říše a starobylých slavných dynastií, jako je éra staré Číny a Egypta, Mayů, Řeků, vypovídá to o tom, že lidé vždy potřebují mnohem více než chladnou technologii.
Víš co mi řekl naposledy majitel kavárny v Brně, který vybral mojí obrazy pro expozici v jeho kavárně? Prý jsou moje obrazy hodně energetické, mají duši, tak si myslím, že tohle i dokonalé technologii bude chybět, lidé budou vždy hledat kromě krásna i duchovno.
Mojimi obľúbenými výtvarnými umelcami boli Michelangelo, Leonardo, Murillo, Goya, Van Gogh a impresionisti. Koho máš rada Ty?
Mám moc ráda impresionisty jako jsou Monet, Renoir, Degas a další z této éry. Klasiky jako Michelangelo, Leonardo, určité obdivuji také, mohu se od nich nekonečné učit abych se přiblížila jejich úrovni. Z moderních umělců z konce 20 století, mne nejvíce přitahují díla Matisse. Z ruských umělců to budou Vrubel (u jeho díla „Demon“ jsem stála asi hodinu v Tretiakovské galerii a nemohla odtrhnout oči) a Serebryakova.
Ženja, si umelkyňa, ale tak trochu aj podnikateľka. Aké máš svoje vízie, sny a plány?
Nejen tak trochu. Jsem umělkyně a zároveň podnikatelka. 😊 V moderním světe umělec nemůže uspět, pokud nebude podnikatel. Výjimkou mohou být pouze vyvolení jedinci, kteří jen tvoří a o ostatní stará někdo jiný.
Určitě mám vize a sny. Moje vize je stále a donekonečna se zdokonalovat jako umělec, těším se na účast v úspěšných projektech, chci dosáhnout uznání vyhlášených galerií a mnoho dalšího, mám velký seznam. Co se týče snů, mám velký sen a věřím, že jednou se mně splní (protože už teď se dějí věci, o kterých jsem mohla pouze snít) a mít svoji galerii s atelierem, mám vizi, jak by ten sen mohl vypadat. Vidíš, dokonce i na sen mám vize. Je to velký prosklený prostor v industriálním stylu s vysokým stropem, kde se mohou potkat zájemci o umění na kávě, na workshopu nebo n a ART večeři. Mohou tam vystavovat i jiní umělci, neberu to jako konkurenci. No, a na toto hledám investory.
Janko, moc a moc Ti chci poděkovat za možnost tohoto rozhovoru a za opravdu zajímavé otázky. Hodně jsem u nich zapřemýšlela, a to je dobře, občas se zastavit a utřídit si myšlenky. Děkuji!
Ďakujem za rozhovor Evgeniya, prajem Ti veľa úspechov a teším sa na našu ďalšiu spoluprácu a pripravovaný workshop Kreatívny workshop – Nech malování začít – INOVATO.
Text: Ján Košturiak
Foto: Evgeniya Zolotareva Evgeniya Zolotareva artist | Evgeniya Zolotareva EVGENIART abstract art studio (evgeniabstractart.com)
